14. - 15. srpna 1914 - první střety s "čužáky"

30. dubna 2009 v 14:03 | Vojta
Od Driny jsme mašírovali úrodným krajem přes Novoselo, Lješnica. Místy jsme viděli zastřelený srbský komiti ("čužáci"), většinou muže, ale i ženy a děti; též naše vojáky.


Srbské vojsko po balkánských válkách v r. 1912 s Turky, potom s Bulhary bylo vyčerpané, takže válčili civilní obyvatelé, starci, jinoši i ženy, tenkráte způsobily v rakouském vojsku velký zmatek; kterého "čužáka" chytli, byl hned zastřelen nebo na stromě pověšen. Byli to zvláštní lidé, když naše vojsko mašírovalo přes obec (selo), tak místy, kde obyvatelé zůstali, tak našim vojákům (hlavně Čechům, protože zpočátku šly do fronty hlavně české a slovanské pluky) nosili vodu i "rakiji" (slivovici) a potom večer a v noci do nich "pucali", stříleli.

15. srpna 1914 (sobota sv. Marie) byli jsme vysláni za Lješnicu do hornaté části směrem k Ložnici. Tam jsme čekali v selském stavení na raněné, ale žádný boj tam nebyl, tak jsme jeli večer zpět k naší divisi; když jsme prošli za tmy a deště Lješnicu, z blízkého lesa do nás stříleli "komiti" (srbské obyvatelstvo).
____________________________________________________________
Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války / Nová utrpení:
"Když jsem byl v Srbsku," řekl Vodička, "tak u naší brigády věšeli, kteří se přihlásili, čúžáky za cigarety. Kerej voják pověsil chlapa, ten dostal deset športek, za ženskou a za dítě pět. Potom začlo intendantstvo spořit a vodstřelovalo se to hromadně. Se mnou sloužil jeden Cikán a vo tom jsme to dlouho nevěděli. Bylo nám to jenom nápadný, že ho vždycky na noc někam volali do kanceláře. To jsme stáli na Drině. A jednou v noci, když byl pryč, tak někomu napadlo štourat se v jeho věcech, a pacholek měl v ruksaku celý tři krabičky po stovce športek. Potom se vrátil k ránu do naší stodoly a my jsme s ním udělali krátkej soud. Povalili jsme ho a nějakej Běloun ho uškrtil řemenem. Měl ten pacholek tuhej život jako kočka."
Starý sapér Vodička si odplivl: "Ne a ne ho uškrtit, už se nám podělal, voči mu vylezly, a pořád ještě byl žívej jako nedoříznutej kohout. Tak ho trhli jako kočku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili mu vaz. Potom jsme na něho navlíkli jeho ruksak i s cigaretama a hodili ho pěkně do Driny. Kdopak by takový cigarety kouřil. Ráno byla po něm sháňka."
"To jste měli hlásit, že dezentýroval," rozšafně podotkl Švejk, "že už se na to připravoval a že každej den říkal, že se ztratí."
"Ale kdo by na takový věci myslel," odpověděl Vodička, "my jsme svý udělali a vo věci ostatní jsme neměli žádnou starost. Tam to bylo úplně lehký. Každej den někdo zmizel, a ani už to z Driny nelovili. Plaval tam nadmutej čúžák vedle našeho rozflákanýho landveráka hezky po Drině do Dunaje. Někteří nezkušení, když to viděli ponejprv, tak dostali malinkou horečku."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama