17.srpna 1914 - krajina po bitvě

26. května 2009 v 2:22 | Vojta
17. srpna 1914 (pondělí) šli jsme zase do Srbska.
Mašírovali jsme silnicí přes Novo Selo, které prý muselo pro prudký odpor obyvatel býti rozstříleno. Stříleli a házeli pumy na naše vojáky muži, ženy i děti. Novo Selo ještě hořelo, "kuči" se s praskotem rozpadávaly, ve stohách a na půdách stále vybuchovaly náboje, které tam měli obyvatelé uschovány.
Bylo velké vedro, celá obec hořela, bylo to jako bysme projížděli peklem.


Uprostřed obce bylo viděti smutný obraz, v jedné "gostióně" (hostinci) při silnici bylo uzavřeno mnoho žen a dětí.
Děti a ženy plakaly, některé ženy omdlévaly. Za hostincem v zahradách bylo aspoň 100 mrtvých, muži staří i mladé ženy a děti, kteří pro odpor byli od našich postříleni.
Mašírovali jsme dále, místy ležel zastřelen náš voják. U stavení byl rozházen nábytek a šatstvo; po cestách a polích běhal vyplašený dobytek; krávy, vepři, ovce, krůty a slepice. Jest tam úrodný kraj, kde žili zámožní lidé.
Od "gostióny" v Novo Selo jsme mašírovali vlevo kol malého nádraží a večer jsme tábořili blíže obce Brnjavol.

V okolí Brnjavolu hořely vesnice (sela), to byla svjanská noc, záře bylo jak ve velkém cikánském táboře, na blízku všude se střílelo. Vyprávělo se mezi vojskem, že do 18.srpna, narozenin císaře, chtějí dobýti Srbsko, tak se vše ničilo.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama