13. - 17. října 1917 - s koňmi na frontu a zpět k útvaru

5. ledna 2013 v 21:52 | Vojta
K 5. hodině večerní jsme dojeli do Kielců (město), po 7. h. več. z Kielců dále jeli jsme celou noc a (13. října 1917) po 3. hod. ráno přijeli do Dombrové (uhelné doly). Po 5. h. dále, k 6. h. ráno poslední ruská stanice Granica (tam jsme stáli 4 hod). V 10 hod. dopoledne dále, ve 1/4 11 dop. přijeli do první rakouské stanice Szákowa v Haliči (čekali jsme tam přes 4 hodiny).

13. října 1917 ve 4 h. odp. z Szakowe jeli jsme dále, přes Trzebinie (továrny), v 7 hod. več. přijeli do Oswieczima (tam jsme stáli 3 hod). V 10 h. dále vlakem, k 11 h. v noci Dědice (Dziedziec) - hranice haličsko-slezské; čekali 1 hod.
14. října 1917 (neděle) po 3. h. ráno Hranice, po 5. h. ráno Přerov (tam jsme čekali 4 hod). V 1/2 10 hod. dop. z Přerove, v 10 hod Brodek (stáli 1 1/2 hod), před 12 h. Grygov a po 12. hod. přijeli do Olomouce. Tam jsme čekali do večera.
Náš transport jel v 1/2 7 večer z Olomouce nákladním vlakem dále, ale já jsem "zahnul" a jel jsem k domovu.
V 9 hod. več. jel jsem osobním vlakem z Olomouce, po 12. hod. Česká Třebová (blíže ní jistý horlivý c.k. konduktér chtěl mě udati, že nemám žádný průkaz).
15.října 1917 ve 2 hod. v noci Pardubice, v 1/2 4 h. Kolín a v 1/2 6. ráno jsem přijel do Libně - státní nádraží. Tak jsem vystoupil a šel pěšky domů, kde jsem byl přes 1/2 dne, večer jsem odešel z Prahy.
Ze Smíchova v 8 h. več. vlakem dále a v 1/2 + h. v noci přijel do Plzně na "Pferdelkomando" v Měšťanském pivovaře. Tam nás nechali skoro 2 dni a potom nás (kanonýry a dragouny doprovázející koně) poslali ke svým kádrům. Já s druhými kanonýry jel jsem zpět do Kostelce nad Labem.
17.října 1917 v 11 h dop. z Plzně vlakem přes Hořovice, před 2. hod. Beroun a v 1/2 4 odp. Praha - Františkovo nádraží. V 6 hod. več. jsme odjeli z Prahy, k 8. h. več. Kostelec nad Labem.
Zůstal jsem tam u dělostřelectva ještě 3 týdny, předtím v srpnu a září jsem tam byl též 3 týdny, tak jsem celkem 6 týdnů byl u "kádru" v Kostelci.
Byl jsem rád tomu. Ač byla velká bída a v kasárnách k mináži většinou zelenina a doma ještě větší bída, bylo tu bezpečněji, jak ve frontě. Jak mě bylo možno, chodíval jsem pěšky domů; čekal jsem, že mě pošlou znova do pole, tak jsem se chodil domů potěšiti, než odjedu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama